Některé jsou nutné, ostatní jsou volitelné. Rozhodnutí je na vás.
Scházeli jsme se sice pravidelně, sdíleli poznatky, ladili standardy jenže pak jsme se zase každý vraceli ke svému úkolu. Tento model nám fungoval překvapivě dlouho - jeden projektant díky současným elektroprojekčním softwarům dokáže sám pokrýt i poměrně velký projekt.
Změna přišla s projektem, který byl skutečně tak velký, že si vyžádal paralelní spolupráci více elektroprojektantů.
Ukázalo se, že náš zaběhnutý styl práce nebude stačit. Komunikace s okolními týmy byla bez problémů, ale uvnitř týmu nám to drhlo. Samostatnost se najednou stala překážkou, chyběla koordinace, návaznost činností i jasné rozdělení odpovědností.
Bylo jasné, že musíme přenastavit způsob práce.
V ICE se osvědčilo podobné situace řešit inspirací u jiných týmů, které si podobnou fází vývoje již prošly. My jsme se inspirovali u týmu mechanické konstrukce. Lépe jsme rozdělili činnosti mezi jednotlivé role. Product owner zajišťoval komunikaci směrem k zákazníkovi a ostatním týmům a také vytvářel hlavní koncept řešení. Seniorní projektanti rozpracovávali koncept do konkrétních hardwarových řešení a zajišťovali supervizi externích dodavatelů a juniornějších kolegů. Sjednotili jsme informační systém projektového řízení a předávání informací.
Důležitou změnou byla fyzická účast někoho z nás na stavbě ve fázi předinstalace, díky které jsme se lépe mohli připravit na montáž našich zařízení a odstraňování chyb a problémů.
Výsledek se dostavil překvapivě rychle i probíhající projekty najednou běžely plynuleji, zlepšila se komunikace a zpětná vazba se stala běžnou součástí procesu.
Zpětně musím říct, že to nebylo ani tak o zvládání velkého projektu jako spíš o ochotě se přizpůsobit, přehodnotit zaběhlé zvyklosti a umění podívat se na věci z jiného úhlu pohledu.
Marek Ratislav, Eletroprojektant ICE
