#WeAreICE Jaroslava Marešová: Osm dní, které rozhodují

První dny rozhodují víc, než si většina lidí myslí

Onboarding v ICE je osm intenzivních dní, během kterých se rychle ukáže, jestli s nováčky táhneme za jeden provaz. Reálné situace, první úkoly, první rozhodnutí. Žádné čekání, až se někdo rozkouká – zapojit se hned je základ. Celý jeho průběh je postaven na osobním prožitku a interakci. Na tom, aby nováček pochopil, kdo jsme, jak fungujeme a proč věci děláme tak, jak je děláme. Je to úvod do světa ICE, na který pak navazují týmy a reálné projekty.

Onboarding bereme jako investici – do lidí, vztahů i důvěry. Podílí se na něm lidé napříč firmou, včetně strategického týmu. Celou koordinaci má v rukou Jaroslava Marešová, People & Culture Specialist, která v rozhovoru nechává nahlédnout i do jeho zákulisí.

 Jaruško, co pro tebe osobně znamená onboarding?

Když připravuji onboarding, často si vzpomenu na svůj první den v ICE. Jaké to bylo přijít mezi cizí lidi. Jak rychle poznáš, jestli někam patříš, nebo ne. Já jsem to cítila hned – jako bych tu byla už roky.

Dneska jsem na druhé straně. Od chvíle, kdy jsou potvrzené nástupy, ladím kalendáře a skládám harmonogram tak, aby na sebe všechno dobře navazovalo. Jasně, občas se něco za pochodu změní, ale i to k tomu patří. Třeba se k tomu ještě dostaneme.

 Jak vypadá první den nováčka v ICE?

Vítají ho navigátoři, kteří ho seznámí s ICE kulturou a hodnotami tak, jak je žijeme – na reálných situacích, úkolech a prvních malých výzvách. Chceme, aby nováček od prvního dne pochopil, jak to u nás chodí. Interakce je zde klíčová. Mlčící hlavy u nás dlouho nevydrží. 

A když si na konci prvního dne odnese své první firemní tričko, není to jen další dárek. Má to svůj smysl a je to potvrzení, že od teď patří k týmu.

 O co vše se během onboardingu staráš ty?

Není to jen o tom, že něco "naplánuji". Každý den má svůj důvod, každá aktivita své místo. Hlídám návaznosti, řeším komunikaci se školiteli i nováčky a nezapomínám ani na detaily jako uvítací balíček nebo oběd na první den. (úsměv)

Také bych chtěla zmínit, že onboarding u nás není full servis a ani nemá být. I když jsem hned vedle v kanceláři, cílem není někoho vodit za ruku. Sebeřízení máme v DNA a podporujeme ho od prvního dne nástupu. Všechno je přehledně v kalendáři a změny se promítají v reálném čase. Je na nováčkovi, aby si to pohlídal a reagoval podle situace. Stejně jako později v projektu.

 Co bývají pro nováčky ty nejsilnější momenty?

LEGO a Workspace game. Dvě aktivity, které ukážou víc než tisíc slov - kdo umí spolupracovat, kdo přemýšlí, kdo se umí zvednout, když něco nejde. Nebo naopak kdo si vymýšlí, manipuluje, nehraje týmově. Rozpor v hodnotách lidí je v těchto “hrách” vidět ve své čiré podobě.

A pak jsou tu chvíle, kdy si třeba nováček z financí poprvé zkouší instalovat rozvaděč. Nemá s tím nic společného, ale najednou vidí, co dělají kluci v terénu. A začne chápat, jak to celé do sebe zapadá. Sama jsem si to už párkrát zkusila, je to skvělý zážitek a moc mě to baví. Snad bude nějaká další příležitost si něco smontovat. (smích)

 Jak onboarding navazuje na nábor a kdy se zapojují navigátoři?

S Terkou z náboru jsme v kontaktu neustále. Nástupy plánujeme tak, aby nováček zapadl do frekvence onboardingu.

Navigátor je u toho hned od začátku a nováčka provází zhruba polovinou úvodních dní. Už během onboardingu od nás sbírá zpětnou vazbu, aby věděl, co nováček potřebuje a na co navázat. Po zhruba šesti týdnech si spolu sednou k první 1:1 a na ní pak navazují další pravidelná setkání. Ale o tom víc prozradí připravovaný článek s navigátorem.

 A co výzvy? S čím se nejvíc pereš?

Flexibilita. Můžeš mít plán nalinkovaný do posledního detailu a stejně přijde něco, co ho převrátí vzhůru nohama. Změna v týmu, nemoc školitele, nováček, který musí nečekaně k doktorovi. Přehazují se bloky, mění zasedačky, ladí se operativa za pochodu.

Ale právě v tom je síla ICE. Umíme reagovat rychle a bez zbytečného dramatu. A přesně tuhle schopnost chceme od začátku předat i novým lidem.

Vše je o přístupu, takže změny v programu beru jako příležitost zlepšit to teď i do budoucna.

 Co tě na onboardingu nejvíc těší a čemu dalšímu se v ICE věnuješ?

Když nováčci odchází unavení, ale nadšení. Když řeknou, že něco takového jinde nezažili. A popravdě taky když je onboarding úspěšně za mnou. (smích)

Kromě onboardingu se věnuju všemu, co souvisí s ICE lidmi – od jejich příchodu, přes smlouvy, změny, školení, až po odchody. Hlídám, aby všechno sedělo podle pravidel a zároveň dávalo smysl v praxi. Baví mě hledat cesty, jak zjednodušit rutinu – třeba automatizacemi a úpravami procesů, které šetří čas a uvolňují ruce na důležitější věci.

 V čem vidíš ve své práci největší smysl?

Mám ráda, když věci do sebe zapadají. Moje práce je možná víc v pozadí, ale bez ní by toho spoustu nefungovalo. Někdo by možná řekl, že jen řeším papíry a administrativu, ale pro mě je podstatné, že díky tomu můžou ostatní dělat naplno to svoje – bez zbytečného přemýšlení, co kdy a jak zařídit.

V tom vidím smysl – být pro ostatní oporou, na kterou se můžou spolehnout a díky které mají volné ruce i hlavu na to důležité.

 Co tě na ICE přístupu inspiruje nejvíc?

Že to tu nikdo jen tak neodsedí. Když něco nefunguje, řeší se to. Když se dá něco udělat líp, zkoušíme to. Každý ví, co má dělat – i bez toho, aby mu někdo dýchal na záda. A když si s něčím neví rady, nebojí se ozvat.

Je v  tom drive, zodpovědnost i pokora. A právě to mě motivuje.

 A co o Jaroslavě říká Tereza Teclová, která stojí za náborem nových lidí?

"S Jaruškou jsem v týmu už 3 roky a pořád mě to s ní moc baví. Nejenom tím, že udržuje příjemnou atmosféru v kanclu už od brzkého rána a pomáhá zajišťovat pravidelný přísun čokolády. (smích) Když cokoliv řešíme, snaží se hledat to nejlepší a nejefektivnější řešení, je na ní ve všem spoleh a je to člověk, který poradí a pomůže kdykoliv to jde."